Hamplík v Ostravě senzačně ve finále.
Úterní podvečer patřil v ostravské atletické hale největšímu českému mítinku tedy Czech Indoor Gala. Na tento závod vycestovala také čtveřice sprinterů z naší skupiny.
V národním programu jako první běžel marek Řehák, který ukázal, že týden před MČR dospělých a 14 dní před šampionátem juniorů, je ve formě. Zaběhl totiž 7,05 s, což je po jeho osobním rekordu druhý nejlepší čas. S Márovým výkonem jsem byl nadmíru spokojený.
Jako druhá byla v národním programu Jana Šafránková, která se zřejmě na startu cítila příliš svázaná asi podobně jako vloni. Letos opět velmi zaspala v blocích a startovní reakce 0,200 není pro ni příliš dobrou vizitkou. Výkon 7,83 s je ale za těchto okolností velice slušný a upřímně....co bychom za něj ještě zhruba před měsícem dali :) Takže nakonec to neberu vůbec negativně. Věřím, že se o víkendovém MČR dospělých právě v Ostravě vybičuje. Současně má pro mě Janin včerejší výkon i další rozměr o to zásadnější, že se jedná o psychiku. Sice bylo vidět, že je zklamaná, lépe řečeno naštvaná. Ale dokázala se přes to "přehoupnout" v daleko kratším čase než-li před týdnem v Jablonci. A to je také posun....
Třetím do party byl Standa Jíra. Ten měl privilegium startovat v mezinárodním programu, které si vysloužil svými výkony v lednu. Přesto jsem u něj jsem očekával, že to nebude v Ostravě úplně senzační, protože jsme si byli oba vědomí, že týden bez tréninku kvůli nachlazení a také nedělní maturitní ples prostě chtě nechtě se musí nějak odrazit i do sportovního výkonu. Pozitivní ukazatel pro mě bylo, že na startu to vypadalo velmi svižně. Poté už ale kolena a nohy nechtěly poslouchat a nakonec z toho byl čas 6,97 s. Jsem ale rád, že i v této situaci z toho Standa zaběhl čas pod 7 vteřin. A upřímně, maturitní ples je jednou v životě....při prohlížení fotek jsem ani nedutal. Moc mě hřálo u srdce, že tam kluci (ale i holky) z naší skupiny byly pospolu a mají společné zážitky i z jiných akcí než jen z atletiky.
Posledním z oné čtveřice byl Štěpán Hampl. I on nastupoval v mezinárodním programu, který také přenášela Česká televize. Už v rozcvičování se mi Štěpán líbil. Po sobotním závodu v Linzi, kde jsme postrádali byť jakékoliv náznaky uvolněnosti, jsem v Ostravě měl už úplně jiné dojmy. Hned v rozběhu jsem cítil momenty, kdy se to rozbíhá k Hamplíkově projevu, který známe. Rozběhový čas 6,82 s ale hlavně umístění na 3. místě nás nečekaně posunuly do finálového závodu. Ten jsem upřímně řečeno až tak úplně neočekával. O to větší radost jsme z toho oba měli. A také se to ve finále projevilo. Velice kvalitní pole soupeřů, přenos do televize, ale hlavně sebedůvěra, to byly faktory, které Štěpánovi dopomohli k vynikajícímu 6. místu ve finále tohoto mítinku a navíc opět dokázal stlačit čas směrem dolů na 6,80 s. Jsou to sice pomalé krůčky k návratu pod 6,80 s, ale o to víc jsou důležité. No a projev ve finále? Už při závodě jsem měl husí kůži. Sice to ještě nebylo mezi 30-50 metry úplně ono, ale viděl jsem v přímém přenosu, jak se blýská na lepší časy. Moc mě to bavilo. A na Štěpánovi bylo vidět, že si svého výkonu váží. Ještě aby ne, vždyť na Czech Indoor Gala závodil již potřetí za sebou a zatím se u do finále nikdy nepodařilo kvalifikovat!
