Juniorská štafeta obsadila na Mistrovství světa 17. místo.
V pátek 30.8.2024 se v dějišti Mistrovství světa juniorů v peruánském hlavním městě Limě odehrály závody rozběhů krátkých sprinterských štafet na 4x100 metrů, v nich v tvrdé celosvětové konkurenci nastupovala také čtveřice českých reprentantů, která splnila tvrdý kvalifikační limit pro účast na tomto šampionátu.
V rámci závěrečné přípravy přímo v dějišti desetimilionové metropole jsme se snažili opravdu zodpovědně připravit k našemu startu. Z toho pohledu považuji za velmi důležitý zejména čtvrteční trénink, na němž jsme si de facto připravili konkrétní načasování naší přípravy před samotným rozběhovým závodem v den D.
Plán jsme si rozpracovali prakticky na minuty a snažili se v něm zakomponovat i nepříjemné okolnosti zejména v podobě dosti chladného a větrného počasí, které v Limě v tuto dobu panují, jelikož je zde zimní období.
Rozlosování štafet nám přisoudilo 6. dráhu ve třetím ze 4 rozběhů, z nichž postupoval vždy pouze vítěz a dále 4 nejrychlejší štafety napříč všemi rozběhy.
Do závodu nastupovala čtveřice ve stejném složení, v němž letos splnila nominační kritérium a v němž odběhala všechny nejrychlejší časy:
Kuba TOUŽÍN - Filip VOJÁČEK - Jirka SYNEK - Dominik MRÁČEK.
Od prvních okamžiků samotného závodu se náš tým pohyboval na úrovni 3. místa. Samotné předávky nám vyšly opravdu skvěle a klukům jsem při následném hodnocení jednoznačně zhodnotil, že technická úroveň, kterou předvedli, byla na výborné úrovni.
Z následných rozborů videozáznamů se potvrdilo, že mírné redukce našich naběhových značek byly vzhledem k chladném počasí a specificky extra tvrdému mondu dobrou volbou. Za velmi důležité v kontextu tohoto štafetového týmu rovněž považuji skutečnost, že v letošní sezóně dokázali kluci běžet prakticky všechny naše starty úspěšně a donesli kolik do cíle v kvalitních časech. I na tomto aspektu můžeme stavět naši přípravu nadále a s ambicemi pro další roky!
Z pohledu naší tréninkové skupiny běžel na třetím úseku Jirka Synek, jehož předávka, při níž přebíral kolik od Filipa Vojáčka, byla opravdu ukázkově realizovaná. Kluci si předávali zhruba na metě 24 metrů a Jirka tak měl ideální podmínky pro velmi asertivní vyběhnutí zatáčky na svém úseku.
To se mu zdatně podařilo, když na předávku s Dominikem Mráčkem vbíhal bok po boku s německým týmem, který v cíli následně zaznamenal výkon 40,01 s. Podle oficiální analýzy byl Jirka na svém úseku vyhodnocen na 3. pozici, což podtrhuje záměr naší přípravy, v níž jsme se snažili o jednoznačné upřednostnění směrem ke startu na MSJ a tím pádem omezeni ostatních startů a uzpůsobení tréninkového plánu. I díky této analýze z oficiálních zdrojů světové atletické federace jsem přesvědčen, že se nám to povedlo a Jirka byl na tento vrchol dobře připraven.
Do cíle se české kvarteto nakonec dostalo na 4. místě v čase 40,41 s a v celkovém srovnání na 17. místě z 30 štafet. Což by z pohledu našeho letošního season best mohl znít negativně. Nicméně klukům jsem při zhodnocení jasně deklaroval svůj pohled, v němž vždy preferuji zodpovědnost celého týmu, která jde za výsledkem, před individuální kritikou jednotlivých členů.
Příprava na tento šampionát byla relativně dosti specifická už jen díky termínu, v kterém se odehrával, neboť se konal takřka 2,5 měsíce po vrcholu naší juniorské termínové listiny. Jsem skálopevně přesvědčen, že všichni osobní trenéři udělali maximum pro to, aby své kluky do Limy dobře připravili. To, že se to v případě našeho finišmena nepovedlo tak, jak bychom potřebovali, je fakt, který musíme brát s pokorou k výkonům, které v letošní sezóně dokázal!
Pro mě jako zodpovědného trenéra této štafety bylo naprosto zásadní, když právě Dominik při našem hodnocení sám sebekriticky a s nadhledem zhodnotil, že dnes prostě neběžel dobře a nedařilo se mu svůj krok "roztočit ". Toho si cením opravdu moc a smekám klobouk za tento přístup, protože si žádal velkou odvahu. Jsem rád a beru to i jako výstup mé práce, že v týmu panuje "rovina"!
Současně si plně uvědomuji i fakt naprosto nelítostný pro tuto vzdálenou destinací, dlouhé cestování a časový posun, který činí 7 hodin, a to, že je klidně možné, že za Dominikovým stavem a projevem při závodě samotném může klidně stát i jistá míra maladaptace, která v této souvislosti mohla zapříčinit určité omezení.
Závěr našeho hodnocení, v němž jsem se klukům snažil nastínit i můj pohled na jejich výkon, který vnímám jako známku evropské kvality v podobě jakéhokoliv výkonu pod úrovní 40,5 s, ale dokonale vyjádřil Kuba Toužín, když jsem chtěl, aby se každý pokusil nějak zhodnotit naše vystoupení.
Jakub to shrnul ve mě tak blízkém vyjádření, že si myslí, že je vlastně již úspěchem to, že se na tento šampionát dokázali vůbec kvalifikovat.
V těchto slovech spatřuji obrovskou pokoru i zodpovědnost, která v celém týmu panuje a to nejen ke kvalitě našich soupeřů ale i k sobě samým a také k práci trenérů, jež jsou odpovědni za jejich přípravu. Za mě asi ta nejhezčí tečka, která může za prací každého trenéra štafet zůstat. Moc vám za ni, kluci, děkuju!
Na závěr ještě jeden pohled a to na redukované umístění naší štafety, která čistě v evropském měřítku vybojovala mezi federacemi ze starého kontinentu krásné 6. místo! Za mě je i tento úhel pohledu potřeba zmínit.
Mistrovství světa juniorů v Limě je za námi. Věřím, že pro kluky nechá tento šampionát dobré vzpomínky jako ve mě. Je důležité si podobně jako jsem všem zdůraznil i při našem závěrečném hodnocení pamatovat ale průběh celé sezóny, která tomu předcházela a v níž bez výjimky všichni členové štafety včetně náhradníka Milana Tobišky tomuto cíli obětovali a věnovali maximum. Jsem rád, že jsem mohl klukům být jakýmsi průvodcem na této cestě, která, věřím, bude v jejich sportování tvořit velkou část motivace do další práce a snad bude i jakýmsi mezníkem.
