Dorostenci svedli v Olomouci nečekaně napínavý boj o medailové pozice na Mistrovství ČR.
V neděli 24.9.2023 se v Olomouci uskutečnilo Mistrovství ČR družstev dorostenců. Náš tým, v němž nastoupili tři kluci Štěpán Veselý, Franta Hanč a Martin Dupák byl ochuzen o některé posily. Konkrétně z naší skupiny o Šimona Nováka, jenž měl prokázanou nákazu Covidem, a tak se utkání zúčastnit nemohl. Přesto se kluci ve svém týmu dokázali zdravě namotivovat a pro mě bylo krásným zážitkem celé utkání absolvovat v roli vedoucího družstva.
Až do závěrečných štafet jsme totiž sváděli proti papírovým předpokladům, které nás situovaly spíše na umístění kolem 5. místa, souboj o medailovou pozici. To sice nakonec nevyšlo o 13 bodů. Ale i přesto si 4. místa na MČR družstev cením opravdu hodně, protože za ním vidím obrovské odhodlání a nasazení, které mě dokázalo bez nadsázky nadchnout. To jsou ty momenty, které mě vždycky znovu a znovu neomrzí a současně namotivují pro další práci. Ještě před posledními štafetami na 4x100 a 4x400 metrů byl souboj o bronz hodně blízký a s našimi středočeskými rivaly z Kladna, mezi nimiž mají kluci spoustu kamarádů, jsme se přetahovali o pomyslný stupínek na medailovém pódiu. Zodpovědně mohu říct, že jsme do štafet i celého utkání nasadili maximum, které kluci navíc podtrhli svým úsilím. Soupeři prostě byli lepší. A toho si také cením, že nakonec tým v autobuse neodjížděl s poraženeckou náladou, ale zdravě a sebevědomě namotivovaný. Medaile nesmějí být jediným cílem, za kterým jdeme.
Z kluků v našem týmu se bodově nejvíce zadařilo Františku Hančovi, který v závěru sezóny chytil "slinu" a pro mě až nečekaně se mu podařilo bodovat jak na 100 metrů tak i 200 m. V obou případech mu k jeho běhům krásně fouklo, což sice vzalo osobní rekordy ty tam, ale v této chvíli mě to nevadilo, protože díky těmto podmínkám vítr "přifoukl" dobré bodíky navíc proti papírovým předpokladům. 100 metrů si tedy Franta zaběhl již v rozběhu regulérních 11,47 s, což je si myslím velmi slušný výsledek, díky němuž postoupil do B finále, kde s podporou větru na povolenou hranici +2 m/s předvedl svůj zatím nejrychlejší běh 11,31 s. Osobní rekord to tedy zapsán nebude, ale důležitých 5 bodů ano. Navíc si Franta podobný výkon zaběhl i na dvoustovce, kde z předvedl 23,18 s opět s nedovolenou podporou. Za toto umístění sebral 4 bodíky. Rozhodně z pozice trenéra tyto výkony pozitivně kvituji a přidávám komentář, že jsem vlastně rád za větrné podmínky, protože pro rozvoj pocitu rychlosti a překonání tzv. rychlostí bariéry, je nutné takové podmínky ať už v závodě či v tréninku prožít.
Martin Dupák rovněž nastupoval na závod 100 metrů, kde zaběhl 11,94 s, což na finále nestačilo. S tím jsme ale tak trochu dopředu počítali a jsem rád, že Martin vzal svoji úlohu člena družstva hlavně pro štafety zodpovědně, protože jak v A štafetě na 4x100 metrů předvedl se svými "zajetými" parťáky kvalitně čistý a vyzrálý výkon, který věřím je bude do příští sezóny provázet mnoha zkušenostmi, neboť pořadatelé na poslední chvíli změnili nalosování drah a kluci museli těsně před výstřelem přestopovat své značky v jiné dráze, tak i ve štafetě 4x4000 metrů, kde jsem ho rovněž zařadil do A sestavy. Zde mě Martin utvrdil v tom, že má závodnické srdce, protože zaběhl zatím svůj nejrychlejší čtvrtku a zlepšil svůj štafetový mezičas z minulého závodu o 2 vteřiny na 55,8 s.
Posledním z naší tréninkové skupiny byl Štěpán Veselý, který po týdenní viróze na 100 metrů, kde hájil naše barvy, na body nedosáhl, když zůstal těsně před branami B finále za výkon 11,82 s. Jeho úloha následně pokračovala podobně jako u Martina v obou Áčkových štafetách. U té krátké jsem byl hodně potěšen, jak jsem psal výše, na technicky vyzrálý výkon, který naše sestava předvedla.
Ve dlouhé štafetě jsem čekal Štěpánův rychlý mezičas, protože bylo vidět, že se na tento závod hodně namotivoval. Bohužel ale po předávce měl Štěpán kolizi se závodníkem z Olomouce, který se jak se říká "namotal" Štěpánovi přímo do jeho trati. Následoval opravdu tvrdý náraz a pád a zřejmě gymnastické dovednosti z dob, kdy Štěpán chodil na tento sport, ho zachránily od tvrdého pádu na tartan. Krásným kotoulem vše ale elegantně vyřešil, i když při tom utrpěla pata zřejmě dosti bolestivým odražením. Každopádně Štěpán závod nevzdal a běžel opravdu, co mu síly stačily. Další z momentů, které mě neskutečně nadchly a podpořily celý den na tomto Mistrovství!
Kluci, máte velkou pochvalu. Čtvrtá příčka na Mistrovství ČR družstev je pro náš oddíl velmi ceněná a rozhodně není zklamáním. Nezapomínejte na to, že medaile nejsou všechno a sport neděláme kvůli téhle kulaté věci na krku!
