MORÁVEK ATHLETIC TEAM

O víkendu 20.-21.2.2021proběhlo v Ostravě letošní halové Mistrovství ČR dospělých. Do individuálních bojů byli z naší skupiny vybráni 3 borci. Marek Řehák a Jirka Synek na 60 m a Lukáš Soukal na 200 m. 

Markovi se poprvé v jeho kariéře povedlo umístit se ve finále seniorského vrcholu domácí sezóny. Cesta to ale nebyla vůbec jednoduchá. V rozběhu zaběhl výkon 7,02 s a po doběhu sám cítil, že to nějak netáhlo vpřed. Modlili jsme se, aby vyšel postup do finále na malé "q" a to se nakonec opravdu poštěstilo a jedinou setinu vteřiny! Ve finále jsme doufali v čas pod 7 vteřin. Bohužel po špatně provedeném startu, kdy se Mára prakticky rovně zdvihl z bloků, však musíme být spokojení i s časem 7,04 s. Beru to jako daň za svízelnou přípravu v letošní zimní přípravě. Ale na druhou stranu jsme byli oba jednoznačně spokojení s umístěním na 8. místě mezi českou sprinterskou elitou a nutno podotknout, že z těch 8 finalistů byli pouze 2 kluci z oddílů, které neměli vnitřní podmínky pro letošní přípravu. Toto finále je Markovo prozatímní nejvyšší umístění v individuální disciplíně na mistrovství mezi dospěláky a rozhodně si jej hodně považujeme!

foto: Adolf Horsinka

Druhým sprinterem na 60 metrů byl Jirka Synek. Prvním rokem dorostenec prošel tak na letošním halovém šampionátu dá se říci křtem ohněm. Neboť díky covidové situaci zde startovalo pouze 15ti členné startovní pole, a tak již fakt, že se sem Jirka kvalifikoval mluví sám za sebe. Ačkoliv v rozcvičovacím tunelu na mě působil Jirka velmi dobře a energicky, na závodní ploše na měj nejspíš dosedla tíha toho, že se jedná o Mistrovství mužů a po jeho boku závodí top elitní čeští sprinteři v čele s Honzou Velebou, Zdeňkem Stromšíkem a Štěpánem Hamplem. Při závodě na mě od začátku Jirka působil trochu svázaně, ale jeho výkon 7,31 s (6 setin za PB) hodnotím velmi kladně. Zejména z pohledu sbírání zkušeností věřím, že z této situace bude Jirka v budoucnu hodně těžit.

Možná podobné zkušenosti nasbíral během tohoto MČR i Lukáš Soukal, který se až na poslední chvíli z pozice náhradníka dostal do soutěže na 200 metrů. Lukyn nejspíš dokázal vystresovat sám sebe než by svedl kterýkoliv z jeho soupeřů. Na druhou stranu to však hovoří o tom, že celou akci a své soupeře bere opravdu vážně. A to je vlastnost, která je nesmírně důležitá. Jen je do budoucna pracovat na tom, aby si dokázal Lukáš namísto strachu a obav připustit spíše zdravou míru respektu. V závodě, který byl na této trati jeho první v této halové sezóně a v němž měl dosti nevýhodnou 2. dráhu, vybojoval solidní výkon 23,13 s a celkové 15. místo.

Na úplná závěr šampionátu jsme nasadili 2 štafety na 4x200 metrů. B kvarteto, složené čistě z dorostenců, si nevedlo ve svém běhu špatně. Daleko více si ale cením toho, že zejména Matěj Rosenberger a Vojta Pernica dokázali ustát takovýto velký závod a vedli si na svých úsecích velmi obstojně. Vítek Vinduška už má za sebou více zkušeností a také to bylo na jeho projevu patrné. Evidentně mu druhý - seběhový -  úsek sedl a z jeho mezičasu jsem byl velmi potěšen. U finišmena Jirky Synka jsem nebyl při obsazování A a B štafety jistý, kam ho dát. Nakonec jsem zvolil B štafetu a to ne kvůli výkonnosti, ale zejména kvůli zranění, které prodělal v září loňského roku. V této době to konečně začalo vypadat, že se situace uklidnila, a proto jsem nechtěl nic riskovat. Ukázalo se, že jsem měl správný "čich". Jirku po sobotním závodu na 60 m začala noha trochu pobolívat. Ještě 30 minut před samotným startem štafet jsme si nebyli jistí, jestli do závodu nastoupí. Nakonec se ale ukázalo, že návštěva ostravského fyzioterapeuta v útrobách tunelu byla správnou volbou a Jirka mi pár okamžiků před startem štafet hlásil, že to půjde. Jeho úsek byl famózní. Krásný uvolněný projev a výsledný mezičas 22,7 s nám může naznačovat světlé zítřky. Moc si vážím Jirkova přístupu...že vzal moje rozhodnutí o tom, že bude v B sestavě, naprosto vyrovnaně, že zodpovědně zvažoval to jestli poběží či ne. B štafeta zaznamenal výsledný čas 1:35,26 a umístila se na 9. příčce.

"A" štafetu odstartoval Marek Řehák a myslím, že mezičas 22,6 s , je z druhé dráhy a při první letošní dvoustovce srovnatelný s jeho osobákem. Druhý úsek běžel Šimon Kratochvíl, u  nějž jsme zvažoval, jestli poběží on nebo Jirka Synek. Nakonec jsem se rozhodl pro Šimona a to ze tří důvodů. Ten první jsem vlastně popsal výše a bylo jím neriskovat zranění Jirky. Druhým byl můj osobní pocit z tréninků, kdy mě Šimon překvapuje na všech rychlostně vytrvalostních trénincích čím dál tím víc. A třetím rozhodně o nic méně zanedbatelným hlediskem pro mě bylo vnímání Šimona jako bojovníka, který dokáže na druhém úseku, kde se sbíhá a je nutné mít ostré "lokty", razantně prosadit. To si myslím nakonec splnil Šimon do puntíku a navíc jeho mezičas 22,2 s byl obrovským překvápkem. Třetí pozici obsadil Jirka Šámal, který v dosti nabušeném závodě, mírně po předávce zavadil o slávistého soupeře. Bylo ale vidět, že jej to nijak nerozhodilo a že má zkušeností na rozdávání. Jeho mezičas 22,7 s byl touto situací mírně ovlivněn, ale i tak jde o velice dobrý výkon. Finiš jsem tentokrát vsadil do rukou Lukáše Soukala. Na rozdíl od jeho dopoledního rozběhu na 200 metrů, byl najednou na dráze úplně jiný závodník. I když  na jeho úseku ztrácela naše štafeta na čelo závodu již dobrých 30 metrů, nic nevzdával a držel se mých pokynů, běžet naplno až do úplného konce. Lukáš měl po doběhu sám ze sebe moc dobrý pocit a já byl rád, že to tak vidí. Jeho mezičas 22,0 s mě jednoznačně utvrdil v tom, že v jeho případě musíme hodně zamakat na hlavě. Protože v nohách to  má! Celkový čas A štafety 1:29,64 znamenal v obrovsky našlapané konkurenci 5. místo, které beru jako perfektní výsledek. Šlo přece o Mistrovství ČR mužů! Navíc to byl ještě lepší výkon než loňská štafeta juniorů a tím pádem kluci přepsali rok starý oddílový rekord. Mám radost, že celá štafeta patří do naší tréninkové skupiny!