MORÁVEK ATHLETIC TEAM

V neděli 8.1.2023 se v hale Otakara Jandery uskutečnil letošní krajský halový přebor kategorií dorostu, juniorů a dospělých. Naše skupina na něm měla opravdu velké zastoupení, když do bloků nastoupilo na 15 atletů.

Jirka Synek se už v týdnu na trénincích cítil velmi příjemně , což jej motivovalo i k těmto závodům. I můj dojem byl velmi podobný a pozoroval jsem to již od prosince. Každopádně s Jirkou jsme byli domluveni, že půjdeme čistě jen do šedesátky a vyplatilo se. Již v rozběhu předvedl senzační posun osobního rekordu na 6,96 s, aby jej v následném finálovém závodě posunul ještě o kus níže na aktuálních 6,90 s. Projevem nejen v závodě, ale i v rozcvičení velmi vyzrálý výkon. Jirka nemohl odjíždět jinak než spokojený se zlatou medailí za titul Přeborníka Středočeského kraje v této disciplíně. Pro mě osobně byla lahoda sledovat všechny atributy tohoto výkonu z pohledu frekvenčnosti, výjezdu z bloků, udržení rytmiky a následného přechodu do finiše. Věřím, že je zde i potenciál pro další posun.

Šimon Kratochvíl předvedl na tomto závodě 2 halové osobáky a to na 60 i 200 metrů. Ve srovnání se vstupem do loňské halové sezóny je to tedy pozitivní známkou dobrého směru přípravy. Na šedesátce si po rozběhovém výkonu 7,19 s vylepšil halový osobák ve finále na 7,18 s, za což bral celkově bronzovou medaili. Dvoustovka mě náramně bavila, protože Šimon ukázal, že si jde za vítězstvím, které chce vybojovat. Opravdu ukázkově rozběhnutý závod. Zde jsou patrné Šimonovi zkušenosti. Odměnou mu následně byl výkon 22,42 s, což je další halový osobák navíc dvě desetiny lepší než loňský halový osobák. Zde to znamenalo celkové vítězství a zlatou medaili s titulem Přeborníka Středočeského kraje.

V případě Jany Šafránkové, jsem již na konci prosince tušil, že příprava šla dobrým směrem a v trénincích jsem pozoroval, že zejména a startech jsme udělali obrovský kus práce v technice. Jana do závodu na 60 metrů nastupovala se zdravotním omezením, které si přivodila 14 dní před tím na vánočním soustředění, když upadal a narazila si loket, což ji lehce omezilo hybnost.  Nicméně rozhodnutí závodit na tomto přeboru, které jsme učinili až na poslední chvíli v pátek před závodem, se ukázalo jako správné, protože již v rozběhu si Janča vylepšila svůj 4 roky starý osobní rekord (7,75 s) na 7,70 s a v následném finále ukrojila ještě další 2 setiny na výsledných 7,68 s! Sama cítila, že na startu to s bolavou rukou ještě má jisté rezervy, ale z mé strany nad tímto výkonem panuje rozhodně velká spokojenost.

Nikdy ale nemůže být všechno růžové a málokdy se povede, aby se povedlo všechno na 100 %. Tentokrát to byl případ Lukáše Soukala, který nastoupil čerstvě do kategorie mužů. Ačkoliv jsme celou přípravu velmi dobře uchopili a tréninkové ukazatele ve všech parametrech nasvědčovali dobrému směru přípravy, na těchto závodech se Lukyn zranil. V rozběhu na 60 m si nejdříve doběhl pro krásný nový osobní rekord 7,03 s. Ten byl z mého pohledu založen především na perfektně trefeném startu, což v případě Lukáše nebývá tak obvyklé. Ale i v tomto směru jsme udělali velký kus práce, který se propsal do rozběhového výkonu. Ve finále už start nevyšel podle ideálních představ a Lukáš se snažil vybojovat ztrátu proti svým soupeřům. To pojal asi příliš vehementně a téměř se mu to podařilo. Avšak cena, kterou za to zaplatil při z mého pohledu příliš křečovitým a zbytečně silově pojatým finišováním, je velmi vysoká, neboť si přivodil svalové zranění, které zdá se bude mít za následek 6 - 8 týdenní léčbu. Zpět už se to nedá vzít a nás tedy čeká nová výzva, v níž budeme bojovat o co nejrychlejší rekonvalescenci. Nicméně je to sprint a i když to zní tvrdě...patří to k této disciplíně. Na všem špatném hledejme alespoň něco pozitivního. Lukáš bude mít v tuto dobu alespoň o trochu více času na přípravu k maturitě, která ho čeká na jaře. Držím ti palce, Lukyne! Ať se rychle dáš do kupy a taky ať i v tuto nelehkou dobu bojuješ alespoň hlavou a neskládáš zbraně.

Mezi juniory se představil i nováček v naší skupině Matěj Novák, který k nám přestoupil na podzim ze skupiny pana trenéra Robovského. U Matese osobně zatím hledám, co a jak v jeho případě vlastně funguje, protože ho znám velmi krátce a můj přístup k atletům je založený na tom, jak znám jejich osobnost, jak znám a myslím si, že funguje jejich organismus vzhledem k reakci na určité podněty a zátěž. S Matějem jsme se tedy dohodli, že na těchto závodech zvolíme kombinaci 60 + 400 m, kdy šedesátku vnímám v jeho případě jako test pro maximální rychlost a čtyřstovku jako určitý test speciální vytrvalosti ve vztahu k budoucí čtvrtce s ploty. Na šedesátce mě Matěj potěšil, když předvedl 7,51 s, čímž trochu nečekaně postoupil do finále mezi juniory. Můj odhad byl někde na této úrovni a tím pádem tedy Matěj potvrdil moje očekávání. Na 400 m jsme si společně naplánovali útok někam na hranici 52,0 s, což jsem si po testech v rámci tréninkových úseků v posledních 14 dnech vyhodnotil jako reálný cíl. Prvních 200 metrů probíhal Matěj kolem 24,5 s, což bylo o trochu rychlejší tempo, než jsme si stanovili, ale závod na halovém oválu, který je tak trochu i taktickou bitvou, se zrovna ubíral tímto ostřejším pojetím. Nicméně do cíle do Matěj dotáhl na 52,01 s, čímž tedy naše ambice bezezbytku naplnil. V příštím týdnu čeká Matěje start na 200 metrů, což bude další z ukazatelů jeho přípravy.

Mezi dorostenci si pro velký osobní rekord doběhl Štěpán Veselý, kterému "halovka" začala už v prosinci, kdy jako tehdy ještě starší žák absolvoval mezikrajové utkání. Nicméně tehdejší starty jsme chápali spíše jako testy směrem k o měsíc pozdějšímu začátku oficiální halové sezóny. Štěpán v rozběhu na 60 metrů předvedl, že je schopen podat velmi kvalitní výkon a osobní rekord si posunul na 7,22 s, což vnímám jako obrovský skok. Ve finále následně již tento výkon nezopakoval (7,34 s), ale i tento výkon by v porovnání s dosavadním osobákem znamenal jeho vylepšení. Takže z tohoto pohledu jednoznačný spokojenost a je vidět, že příklady táhnou. Trénink s lepšíma klukama ze skupiny jednoznačně nese ovoce. Z pohledu techniky nám zbývají ještě rezervy v udrržení "přiklopení" co nejdéle po startu, kde mám dojem, že se Štěpán brzy otevře oproti svým soupeřům. O to více jsem se těšil na dvoustovku, u níž jsem měl sice své plány, ale Štěpánovi jsem je na tréninku odmítl říct, abych ho zbytečně nesvazoval, jelikož se jednalo o úplně první start na této distanci v jeho kariéře. Nicméně výkonem 23,40 s dokonale naplnil moje papírové předpoklady k odhadu jeho výkonnosti a naplňuje mě to ještě větším optimismem směrem k venkovní závodní sezóně. V této disciplíně to navíc znamenalo medaili za celkově druhou příčku.

Velkým překvápkem byl výkon Franty Hanče, který na 60 m v rozběhu vypálil krásný nový osobák 7,38 s, což je výkon podle mého názoru na rozhraní účasti při Mistrovství ČR. Doufejme, že se Franta ještě dokáže zlepšit, aby se na toto MČR kvalifikoval. Na Přeboru kraje se díky tomuto výkonu prodral do finále, kde obsadil celkově 7. místo.  Každopádně v týdnu před závodem jsem na středečním tréninku poprvé kvitoval Frantovu techniku, která se konečně začala lepšit. Nyní zpětně musím říct, že se v tu chvíli oko nemýlilo:) Moc gratuluju, Franto. To mě fakt potěšilo. Na dvoustovce zatím nemá Franta tolik zkušeností a dá se říci, že nulovou zkušenost má z halovou doustovkou resp. halovým oválem. To bylo na jeho výkonu celkem znát, ale věřím, že po pár závodech na to Franta přijde a nynější úvodní výkon 24,11 s, který je na dostřel loňskému venkovnímu osobáku, stáhne razantně dolů.

Nový osobák si připsal také Radek Novák, který postoupil do B finále na 60 metrů za osobní rekord 7,68 s. Potěšilo mě to, protože už v prosinci na žákovských závodech to vypadalo nadějně, jenže tehdy měl Radek zdravotní omezení. 

Obdobně si vedl i Šimon Novák, který taktéž v rozběhu vylepšoval svůj osobní rekord na 7,59 s. V jeho případě si ale myslím, že to mohlo být ještě lepší nebýt prvního startu, kdy neslyšel startérovu píšťalku a proběhl si dá se říci zbytečně celou trať, aby následně zaběhl OR. No, snad mi Šimon odpustí celkem hlasitou reakci, když jsem byl celkem nespokojený, že po písknutí nezastavil, ale jsou to zkušenosti a věřím, že si z toho odnese velké ponaučení. 

Martinu Dupákovi starty na 60 m příliš dobře nevyšly. Prostě to tentokrát nějak nejelo. Naproti tomu na 200 m mě potěšil časem 24,712 s, který chápu jako testovací start na halovém okruhu, kde před tím ještě nikdy nestartoval a tudíž si nebyl příliš jistý. Každopádně v jeho případě očekávám celkem razantní posun v této disciplíně i s ohledem na jeho výkonnost v loňském roce na 150 metrů. 

Na těchto závodech startovalo také trio starších žáků, kteří jeli pomáhat jako technická četa. Před tím si zaběhli 60 m a 150 metrů. Nejhodnotnějšího výkonu s podařilo dosáhnout Honzovi Šmejkalovi, který dokonale využil tento závod i výhodné 5. dráhy k vylepšení osobáku na kvalitních 18,22 s, což odhaduji je již jistou vstupenkou na halové MČR žactva začátkem března.