Jirka Synek vybojoval na žákovském MČR bronz na 150 m.
Na žákovském halovém šampionátu, který probíhal v Praze ve Stromovce o víkendu 29.2. - 1.3.2020 bojovali i tři žáci z naší skupiny. V rozbězích na 60 metrů postupně zaklekli do bloků všichni tři. Michal Boháč obsadil výkonem 7,65 s 22. místo a Matěj Rosenberger bral za osobní rekorde 78,60 s 18. příčku. Do finále si přímý postup z druhého místa vysloužil za čas 7,39 s Jirka Synek. Na jeho výkonu v rozběhu byla patrná velká nervozita, ale nakonec to vše dobře dopadlo. Ve finále svůj výkon ještě vylepšil na 7,32 s jen setinu za svým osobákem a i když to byl výkon takto kvalitní, stačilo to "pouze" na bramborovou medaili tedy čtvrté místo. Nicméně hodnotil jsem to pozitivně, protože se Jirka dokázal po nervózním projevu v rozběhu zkoncentrovat a ve finále podat výkon na svých hranicích.
Druhý den v neděli nás čekaly rozběhy na 150 metrů. Matěj Rosenberger měl ještě 30 minut před startem nalosovanou 4. dráhu, ale technický delegát těsně před startem změnil startovní listiny a ejhle...měli jsme 6. dráhu. To nám moc nevyhovovalo, protože v hale moc naběháno moc nemáme, a tak se nakonec ukázalo, že tato skutečnost nás nakonec odsoudila k času na 18 vteřin. Přesto hodnotím závod a jeho výsledek jako kvalitní. Matěj se z toho "nesložil" a bojoval až do úplného cíle. Časomíra mu ukázala 18,10 s a v konečném zúčtování to znamenalo 12. místo.
Jirka Synek si ve svém rozběhu počínal náramně, když zaběhl nový osobák 17,21 s. Ten si ve finále opět pro nás v nevýhodné 6. dráze sice nevylepšil (17,26 s je ale i tak jeho druhou nejrychlejší stopadesátkou v životě), ale znamenalo to konečné třetí místo a bronzovou medaili. Jirka z toho měl pochopitelně velikou radost.
Poslední disciplínou mistrovství byly štafety 4x200 metrů. Naše kvarteto Tomáš Novák - Jirka Synek - Michal Boháč a Matěj Rosenberger byly tak trochu aspiranty na jednu z medailí a od začátku to předváděli i v samotném závodě. Obsazení úseků jsem nakonec ještě na poseldní chvíli trochu pozměnil, abychom měli co největší šance. To dokázal zejména Jirka, který přebíral kolík od Tomáše a velmi suverénním výkonem na své trati smazal náskok všech borců. Do třetího úseku jsme předávali již na vedoucí pozici a Michal Boháč celý náskok ještě umocnil kvalitní přebráním a seběhnutím a následně i rychlým výkonem. Bohužel ale 30 metrů před poslední předávkou dramaticky zakopl a naše naděje se rozplynuly. Pád vypadal tak drasticky, že jsem se obával vážného zranění. Michal ale ještě statečně vstal a svůj úsek dokončil předávkou na Matěje. Pro něho to byl běh beznaděje, když musel své rivaly stíhat s mankem 30 metrů. Přesto to nevzdal a dofinišoval tento závod. Pro všechny to byla hořká tečka. Michal nakonec po odpoledním rentgenu vyvázl naštěstí "jen" se zlomeninou zápěstí a mnoha odřeninami po celém těle. Kluci byli hodně zklamaní, plně to chápu. Nakonec ale musím vyzdvihnout bojovnost, s kterou Michal dokončil svůj úsek a Matěje, na kterém bylo zklamání poznat asi nejvíce. Pro mě z jeho chování vyplývá jeden dosti důležitý fakt a to ten, že mě přesvědčil, že tím žije naplno. A to dříve nebývalo pravidlem...
