Marek si odbyl letošní premiéru. Standa Jíra famózně setinu za limitem na HME!
V sobotu 30.1.2021 proběhl v hale Otakara Jandery v pražské Stromovce druhý díl Halové atletické ligy, na níž už zaznamenala naše skupina první letošní start v omezené závodní nabídce. Ke startu na 60 metrů nastoupil Marek Řehák. Asi i s ohledem na fakt, že naše příprava stále probíhá ve venkovních prostorech, byl Mára možná trochu v blocích nervózní a lehce cuknul, i když rukama tartan neopustil. Startéři poté startovní proces vrátili a ukázali naštěstí zelenou kartu. V opakovaném startu bylo vidět, že se Marek hodně hlídá a sám mi to poté potvrdil. Zhruba po 10 metrech udělal Mára technickou chybku a začal se příliš brzo narovnávat.
V součtu předvedl dnešní výkon 7,07 s. Myslím si ale, že s úvahou všech faktů v naší přípravě, je to výkon dobrý a adekvátní jeho loňskému osobáku (6,92 s) a tomu, že se jedná o první start. Věřím, že s dalšími starty, z nichž nejbližší nás čeká hned následující středu v Ostravě při Czech Indoor Gala, se to bude jen a jen lepšit.
V Praze jsem dnes ale mohl sledovat také moje odchovance Štěpána Hampla, který si zde před týdnem doběhl pro limit na halové Mistrovství Evropy, a Standu Jíru, který se zde vracel po delší zdravotní odmlce do závodních bloků. Štěpán si ve svém rozběhu vedl kvalitně (6,76 s). Po doběhu se však musel omluvit z finálového závodu z obav ze zranění.
V druhém rozběhu nastupoval Standa, který mi naprosto vyrazil dech, když zaběhl vyrovnaný osobák z dob pod mým vedením 6,81 s. Okamžitě jsem mu šel gratulovat. V tu chvíli jsem viděl obrovský balvan, který Standovi spadl ze srdce. Byl to famózní běh. Zhodnotil jsem to: "Jako když to narýsuješ naostřenou tužkou, tak to bylo nalinkované, tak to klapalo". Prostě a jednoduše od začátku do konce jedna báseň. Žádné pohyby mimo, vše táhlo krásně vpřed. Start vyšel Standovi parádně a dokonce jsem měl pocit, že první třicítku byl Standa před Štěpánem i Honzou Velebou.
foto: Tomáš Edlman
Na finálový závod jsem už v Praze nezůstával, protože jsem s Markem odjížděl domů, ale udělal jsem velkou chybu. Finále, v němž Standa zdatně sekundoval Janu Velebovi (6,65 s) a Zdeňku Stromšíkovi (6,73 s), bylo něčím, co mi Standa v telefonu ani nedovedl popsat a uvěřit tomu. Zřejmě se všechna ta energie a radost z povedeného rozběhu a vědomí, že už je zdravý a zpět v plné síle, naplno uvolnila jako lavina. Standa zaběhl ve finále neuvěřitelných 6,74 s! To je jak z říše snů a navíc je to výkon pouhou setinu za limitem na halové Mistrovství Evropy! Tak kvalitní výkon dnes Standa zaběhl.
Kluci, Štěpáne, Stando, mám z vás nepopsatelně obrovskou radost! Moc vám oběma fandím. Vaše výkony mě naplňují pýchou, že jsem byl součástí toho, co jim předcházelo. Mám z toho ještě teď, když píšu tento článek, "husinu". Přeju vám i vašemu trenérovi, ať se vám příprava vede, jak nejlépe to jen půjde!
