MČR juniorů přineslo v neděli Šimonu Kratochvílovi bronz z dvoustovky v novém osobním rekordu.
V neděli 18.6.2023 pokračoval program na MČR dorostu a juniorů a v něm se z naší skupiny postavili ke startu na 200 metrů nejprve mezi dorostenci Franta Hanč a následně Šimon Kratochvíl v kategorii juniorů.
Franta si zde poradil s 8. dráhou řekl bych velmi dobře. Zejména v první polovině se mi to líbilo, i když velkou rezervu spatřuji už při samotném výběhu z bloků. Nicméně právě toto jsem Frantovi hned při rozboru jeho výkonu avizoval a zdůraznil, že se k této části budeme muset při tréninku vrátit. Časem 23,49 s zaostal Franta za svým nedávným osobním rekordem o 0,3 vteřiny a v celkovém součtu mu patřilo v této disciplíně na letošním gigantu 22. místo. Nicméně podobně jako při sobotní stovce vnímám Frantu a jeho první Mistrovství jako nedocenitelnou sbírku zkušeností.
V rozbězích dvoustovek juniorů jsem věřil svému citu, když jsme si se Šimonem v týdnu před MČR urovnali priority a vsadili vše takřka na jednu kartu. Vyplatilo se...Šimon konečně trefil závod, v němž bylo teplo a vítr do zad a opravdu důkladně to zužitkoval, protože hned v rozběhu srazil svůj loňský osobní rekord o 0,3 vteřin na 21,77 s, díky němuž a druhému místu v rozběhu navíc napřímo postoupil do finále. Zní to jako klišé, ale věděl jsem to, že na takový výkon Šimon má natrénováno. Jen jsme museli trpělivě čekat. Navíc po sobotním rozběhu na 100 metrů jsem už jistě věděl, že je Šimon dobře připraven.
Čas mezi rozběhem a finále na 200 m byl však další těžkou zkouškou, protože mezi rozběhy a finále bylo více než 3 hodiny čekání. Ve velkém teple a sluníčko bylo důležité i to, jak se který z finalistů poperou s těmito okolnostmi. Šimon to ale rozhodně zvládl dobře, protože ve finále, kde běžel ve 4. dráze, což podle mého názoru bylo naší výhodou, když viděl své největší soupeře, kteří ho tak mohli táhnout vpřed, podal další vynikající výkon. Hned od startu, který se mu neskutečně dobře povedlo trefit, hned začal atakovat medailové pozice.
Při náběhu do druhé poloviny trati to ale vypadalo na tuhý souboj o bronzovou medaili s olomouckým Karlem Brychtou. Šimon však dokázal zařadit dobrý závěr, což jsme si dobře otestovali před 3 týdny při startu na 400 metrů, a v cíli se tak mohl radovat ze své první velké medaile v individuální disciplíně! Navíc dokázal časomíru stlačit k dalšímu osobnímu rekordu na 21,71 s. Fantazie.
V rámci hodnocení jeho výkonu vidím snad na každém metru trati nějakou část z naší přípravy. Prostě to všechno sedlo v den D a to je na atletice krásné. Moc gratuluju a jsem na tebe pyšný!
V závěru nedělní programu nastupovala ještě štafeta juniorů na 4x400 metrů. Zde dostal možnost reparátu Matěj Novák, který v sobotním programu na 400 m překážek bohužel ulil start a byl diskvalifikován. Vzali jsme to sportovně a aspoň pošetřil Mates síly právě do štafety. Od prvního úseku nastupoval jeho brácha Tomáš Novák, který závod velmi sympaticky rozběhl v měřeném mezičase 51,0 s a udržel tak kontakt se všemi soupeři. Dobře si vedl i druhý borec Marek Nedvěd, jenž zaznamenal shodně jako třetí Matěj Novák 51,3 s. Soupeři však v těchto úsecích nasadili těžké kalibry a našim štafetmanům se v proběhu těchto úseků vzdálili. Při předávce na našeho finišmena Šimona Kratochvíla jsme byli již zhruba 40 metrů vzdáleni od souboje o průběžné medailové pořadí a Šimon i s ohledem na skutečnost, že necelých 40 minut před čtvrtkařskou štafetou běžel finále dvoustovky svůj úsek odběhl rezervovaněji za 53,1 s. Jsem za to ale rád, protože zdraví je rozhodně na prvním místě. Nicméně i tak se klukům podařilo umístit se na 7. místě v celkovém součtu všech štafet v čase 3:26,82.
