Mia Plačková získala na žákovském mistrovství ČR dva bronzy.
O víkendu 21.-22.9.2024 se v Třinci uskutečnilo Mistrovství ČR žactva, kde měla naše tréninková skupina zastoupení v Mie Plačkové. Ta byla přihlášena ke startu v individuálních závodech na 60 a 150 metrů, kde patřila ke kandidátkám na mistrovské medaile. V sobotu nastoupila Mia k rozběhům na 60 metrů, kde si ve svém druhém rozběhu vedla náramně a ve velmi kontrolovaném doběhu si doletěla pro nejrychlejší čas ze všech rozběhů 7,71 s. Ve finále bylo ale vše od nuly a po prvním ulitém startu od svých soupeřek si v tom opakovaném již tak dobře nevedla a bylo cítit, že má tak trochu svázané nohy. Asi největší komplikace a uzlový bod přišel cca 15 metrů před doběhem do cíle, kde Mia začala z mého pohledu brzo finišovat a to nakonec rozhodlo o tom, že brala čtvrtou příčku. O té rozhodla cílová kamera v podobě rozdílu pouhých 2 tisícin.
Bylo to přísné a i když jsem s rozhodnutím o umístění cílových čar na ne zcela prokazatelných záběrech z obou cílových kamer nebyl zcela přesvědčen a celkem dlouhou dobu jsem záležitost formou protest řešil s příslušnými rozhodčími, nakonec jsem jejich rozhodnutí s úctou k jejich práci musel respektovat a přijmout fakt, že to tak holt je.
Velmi důležité ale bylo to, že si Mia dovedla připustit, že udělala pár technických chyb a z umístění těsně pod stupni vítězů nebyla zklamaná. Sama to definovala slovy, že je vlastně ráda, že vůbec doběhla, což v sobě obnáší poměrně jednoznačný dojem o předčasném cílování, díky kterému ztratila balanc v poslední části závodu. O vnitřní síle, jež jsem přesvědčen, že je Miinou velkou zbraní, svědčí i to, že hned po závodě opravdu čestně popřála všem svým soupeřkám, kterým se tentokráte zadařilo o trochu více než jí. Toho si opravdu cením!
Sobotní podvečer jsme ale museli dojem z tohoto závodu rychle hodit za hlavu a díky Miině přístupu jsme tak mohli přesunout naši pozornost na štafetu 4x60 metrů. Holky ve složení Vanessa Stachová - Adéla Dušková - Yvonna Szitásová a Mia Plačková předvedly, že naše práce, kterou jsme této štafetě věnovali, nebyla zbytečnou, protože předvedly velmi čistý a plynulý výkon navíc ověnčený novým oddílovým rekordem 29,31 s.
Tento čas navíc má i svoji obrovskou úroveň i proto, že jde o překonaný národní rekord v žákovské kategorii. Nicméně našim děvčatům připsán nebude, neboť ve stejném běhu běžela rychleji ještě štafeta pražské Dukly. Přesto ale holky nemusely být zklamané, i když napětí během probíhajících dalších běhů bylo veliké a v druhém běhu navíc náš čas překonalo ještě kvarteto z Karlových Varů. V konečném zúčtování to pro náš tým znamenalo bronzové medaile za třetí příčku, což s faktem překonaného národního rekordu a rovněž našeho oddílového rekordu zní pro naše barvy více než pozitivně! Na závěr snad jen okřídlené: "Píle růže přináší.". V případě našich holek to platí jednoznačně, protože nebýt jejich technicky zvládnutých parametrů, určitě by nemohly aspirovat na medailové pódium. Čas, který jsme přípravě štafety věnovali, se rozhodně vyplatil.
V neděli pokračovalo mistrovství svým druhým dnem a Mia hned po ránu nastupovala k rozběhům na 150 m. Už od rozcvičování jsem tak nějak cítil, že není zcela ve své kůži a rozběhový výkon mě o tom také přesvědčil. Zřejmě zapracovala již únava z předešlého dne a projevem mi to přišlo relativně těžké. Tomu rozhodně nepomohl ani čerstvý vítr -1,6 m/s, který Mia ve svém rozběhu měla největší ze všech. Naštěstí po výkonu 18,91 s uhájila přímo postupovou druhou příčku do finále.
Následovala zhruba hodina a čtvrt, která dělila rozběh od finálové části závodu. Myslím si, že právě tento čas a forma, jakým jsme jej strávili, rozhodli o tom, že v závěrečném finále Mia získala bronzovou individuální medaili. Po doběhu rozběhu to vypadalo, že finále půjdeme jen tak odklusat a Mia nevypadala jako závodnice, která si jde za plackou. Rozhodně se ukázalo, že se vyplatí nad tím, jak tento čas uchopíme dopředu přemýšlet a celkem detailně si jej umět naplánovat. Myslím si, že pro Miu z toho může do budoucna velká zkušenost, z které lze hodně čerpat v pozdějším věku.
Po rozběhu jsme chvíli odpočívali ale ne tak, aby usnula. Poté lehký regenerační klus a krátká uvolňovací masáž. Malá svačinka, pár abecedek a svižnější rovinky na trávě. Přesun zpátky na rozcvičovací dráhu a mezi tím také dvě rady co se týče samotného závodu, které jsem vnímal z pohledu konkurence a technického pojetí jako klíčové. Na dráze "aktivačky" v tretrách a dvě rovinky. Následovala nabuzující masáž, polovysoký startík. Potom už jen ostřejší úsek a udržovací rytmizace na zemi.
Samotný závod Mia zvládla od prvních okamžiků přesně tak, jak jsme plánovali. I když jsem měl pocit, že při výběhu ze zatáčky to technicky příliš dobře nezvládá, na rovince vše změnilo a postavení trupu dokázala Mia opravit a v průběhu celé rovinky potom už bylo evidentní, že to je ta Mia a ten projev jejího běžeckého kroku který nám sedí. V cíli dokázala Mia vybojovat třetí místo za celkem odskočenými konkurentkami, ale čas 18,49 s jen 13 setin za jejím osobákem, beru jako výkon srovnatelný s osobním rekordem.
Po závodě byla Mia samozřejmě spokojená. Já pochopitelně také, ale více než medaile si v tomto případě cením toho, že se dokázala Mia namotivovat a i přes relativně velkou a zjevně viditelnou únavu, to dokázala v hlavě uspořádat tak, aby předvedla takovýto výkon. Jsem rád, že jsem jí v tom mohl pomoct a moc gratuluju k první individuální mistrovské medaili!
Na úplný závěr celého mistrovství jsme ještě postavili štafetu děvčat na 4x300 metrů, kde Mia finišovala celý závod. Ten byl opravdu velmi vypjatý a naše kvarteto v něm bojovalo v prvním rozběhu o medailové příčky. Natvrdo se ale ukázalo, že soupeřky z celé republiky jsou opravdu "nabité" a náš čas 2:49,70 nakonec stačil v celkovém hodnocení na 6. místo. To považuji za úspěch a je potřeba si uvědomit, že i toto umístění má svou váhu.
