Rekord MČR juniorské štafety, bronz juniorek, 4 finále a 4 osobáky.
Během uplynulého víkendu 5. a 6. září 2020 jsme se zúčastnili Mistrovství ČR dorostu a juniorů v Ostravě. Jako první nastupovali do programu překážkáři. Těm se ale nedařilo úplně dle představ. První nastupoval Kuba Svoboda, pro nějž to byla teprve druhá účast v individuální disciplíně na MČR. Tentokrát se mu nepodařilo zaběhnout čas pod 16 vteřin a v celkovém pořadí obsadil 21. příčku v čase 16,10 s.
Druhým dorosteneckým překážkářem byl Honza Brát, jemuž vyšla senzačně první polovina trati, ale poté už to nebylo ono a mírně zpomalil. Výkon 15,62 s je jho letošním druhým nejlepším časem, ale přesto bylo v jeho případě rozběhnuto na osobák pod 15,50 s. Bohužel to nevyšlo a v celkovém součtu mu patří 18. místo.
Třetím do party překážkářů byl junior Tomáš Konvalina. Ten si byl již od první překážky vědom, že došlo ke kolizi a poté se již chyba táhla celou tratí. Čas 16,38 s znamenal 17. pozici.
Během těchto závodů se již v dálkařském sektoru připravoval Šimon Kratochvíl, který se kvalifikoval do soutěže týden starým osobákem 642 cm. Bohužel však v Ostravě zaznamenal dva přešlapy kolem 610 cm a tím přišel o finálové umístění v této soutěži dorostenců. Výkonem 542 cm (z opačné nohy) bral 15. místo. Poté však Šimon zaťal zuby a do svého druhého startu na 300 m překážek vložil maximum úsilí, aby si vše vynahradil a byl z toho vteřinový osobák, když zaběhl 40,48 s. Tento výkon ho v nabitém startovním poli klasifikoval na 16. místo.
Blok rozběhů na 100 m jsme obsadili ve třech kategoriích a všude jsme zaznamenali postup do finále! Jako první si zaklekla do bloků Kačka Tvrdá, která v celkem velkém proťáku -1,2 m/s běžela na hranici PB (12,74 s). Kačce to v rozběhu nádherně šlapalo a absolutně nečekanou odměnou, kterou Kačka skoro až oplakala, byl postup do finálové osmičky. Senzace. Finále si potom Kačka náramně užila a navíc v něm zaběhla nový osobní rekord 12,70 s. Osmé místo na MČR bylo prvním velkým úspěchem sobotního dne.
Mezi dorostenci nastupovali dva borci. Lépe se vedlo Lukáši Soukalovi, který v rozběhu využil senzační větrné podmínky (+2 m/s) a zaběhl si veliký osobák 11,10 s. Fantazie. Na malé "q" postoupil Lukyn do finále, kde se již nový osobák neurodil (11,22 s), ale v de facto vyrovnaném do této soutěže platném osobáku rozhodně nijak nezklamal a 7. místo na MČR je veliký úspěch. Po výkonu z rozběhu jsme už prostě nemohli být nespokojení.
Druhým startem byla pro Lukáše nedělní dvoustovka. Na tu jsme se pro toto MČR zaměřili nejvíce. Bohužel v nedělním deštivém a chladném počasí se Lukášovi jeho závod nevyvedl podle představ, když zaběhl čas 22,77 s. Přesto je 11. místo kvalitním výsledkem. Lukyn byl zklamaný, ale stejně jako jsem mu řekl po závodě...nikdy nemůžeš mít všechno. Buďme spokojeni za sobotní finále a nádherný osobák na stovce.
Vítek Vinduška v soutěži dorostenců zaznamenal výkon 11,72 s, což nestačilo na lepší než 24. místo. Víťa neustále bojuje se stále se vracejícími problémy, které ale doufejme pravidelným kompenzačním cvičením už brzy odeženeme.
Mezi juniory měla naše skupina taktéž dva zástupce. Jirka Šámal předvedl, že patří do širší špičky, ale technicky nezvládl závěr a cíl závodu i když to dobrých 60 metrů vypadalo na postup, které tak hodně chtěl. Nakonec zapsal celkové 13. místo za 11,18 s. Z toho byl Jirka dosti zklamaný. V neděli ráno ho čekala další disciplína. Tentokrát závod na 200 metrů. A jak jsem mu před odchodem na stadion řekl, tak se i má slova nakonec vyplnila: "Nic nevzdávej dopředu, závod končí až na cílové čáře a nikdy nevíš, jak to může dopadnout. Jdi a bojuj hned od začátku!". Přesně tak to Jirka v rozběhu dvoustovky předvedl a byl z toho fantastický osobák 22,49 s.
Závod jsem prožíval až nevídaně klidně, ale když jsem viděl, jakým způsobem Jiřík rozjel první polovinu a na metě 120 metrů vedl celý závod, zvedlo mě to ze sedačky na tribuně. Výkon tak kvalitní, že nakonec stačil i na kvalifikování do finále. To bychom předem vůbec nečekali. Jirka byl sice po rozběhu viditelně dost vyčerpaný, ale dokázal sebrat všechny síly a ve finálovém závodě si zaběhl druhý nejrychlejší čas kariéry (22,70 s) a bonbónkem k tomu všemu bylo ještě umístění na 6. příčce! Tomu bychom předem ani ve snu nevěřili.
Druhým juniorem v rozbězích na 100 metrů byl Marek Řehák. Ten však neměl lehký závod už v rozběhu. Nakonec mohutným finišem postoupil do finále s druhé přímo postupové pozice. Finálový závod se Markovi povedl. Sice jsme nedokázali atakovat hranici PB ,ale výkon 10,85 s je letošním druhým nejlepším výkonem. Takže důvod k nespokojenosti není. 5. místo na MČR je také velice ceněným umístěním. Z naší skupiny vlastně nejlepší individuální. A když si připustíme kvalitu startovního pole našich soupeřů, musíme být jednoznačně spokojeni. Jak se říká: "Sláva vítězům, čest poraženým!".
Sobotní podvečer patřil štafetovým závodům. Jsem srdcař a všechny tři naše starty jsem prožíval obrovsky nervózně. Jako první zahájily juniorky, kde v sestavě nechyběla ani Kačka Tvrdá. Holkám v sestavě Kristýna Šlehubrová - Lenka Novotná - Kateřina Tvrdá a Jana Šafránková se povedlo zaběhnout nový oddílový rekord 48,15 s. Holkám jsem to moc přál a následné bronzové medaile byly velikou odměnou.
V sestavě dorosteneckého kvarteta byla kompletní čtveřice z naší tréninkové skupiny. Sám pro sebe jsem si přál, aby kluci zaběhli čas pod 44 vteřin. Moc mě potěšilo, že předávky se nám povedly dle plánu a ještě více trenéra potěší, když vám kolega z jiného oddílu vyšvihne poklonu za kvalitní práci. To jsou momenty, kterých si cením. Kluci v sestavě Šimon Kratochvíl - Vítek Vinduška - Honza Brát a Jirka Synek zaběhli čas 43,83 s, čímž obsadili 7 .místo. Klukům jsem po závodě popřál k tomu, jak se se soutěží popasovali a současně se dokázali vnitřně vyrovnat s tím, že nejlepšího dorostence Lukáše Soukala jsem jim sebral a použil do juniorské štafety. Nebylo to lehké rozhodnutí, ale vzal jsem ho na sebe a kluci se s tím popasovali nadmíru dobře. Vážím si toho!
Zlatý hřeb večera přišel právě v soutěži juniorských štafet na 4x100 m. Byl jsem opravdu hodně nervózní. Kdyby mě někdo natáčel na video, mohl by nejspíš zpracovat nějakou práci z oblasti psychiatrie. Myslím, že moje pocity mohu srovnat s pocity, které jsem měl ve finále Mistrovství světa juniorů před dvěma lety, když Štěpán Hampl a Standa Jíra běželi 5. místo. V ostravském mistrovském závodě jsme tušili, že máme na zlaté medaile. Kluci však předvedli tak suverénní výkon, kde na žádné předávce absolutně nezaváhali. Ohlasy z tribuny byly to, čeho si cením strašně moc. Na sestavě Dominik Holub - Lukáš Soukal - Jirka Šámal a Marek Řehák, kterou 3 ze 4 závodníků tvoří kluci z naší party, je vidět obrovský kus práce. Nejen té letošní, ale dlouhodobé.
Výkon, který borci zdolali (41,70 s), znamenal první příčku, zlaté medaile a mistrovský titul. Navíc to ale je nový rekord Mistrovství České republiky a kluci tak zřejmě na dlouhou dobu zůstanou zapsání v rekordních listinách tohoto šampionátu.
Celý závod jsem sledoval se zatajeným dechem. Moc si cením výkonu Lukáše Soukala, který se dokázal vypracovat v tak kvalitního štafetmana a hlavně sám sobě dokázal, že zvládne takto vypjatý závod. Po jeho loňských štafetových peripetiích to beru jako neuvěřitelný pokrok. Kluci měli po závodě pochopitelně velikánskou radost, kterou umocnila i odměna v podobě mistrovských triček, jež dostávají Mistři ČR při slavnostním ceremoniálu.
