MORÁVEK ATHLETIC TEAM

V sobotu 25.9.2022 se v Mladé Boleslavi uskutečnilo Mistrovství ČR družstev juniorů, kam náš tým postoupil po triumfu na Mistrovství Čech, na němž jsme se umístili na prvním místě. Do mladé Boleslavi jsme však odjížděli s mnohými absencemi, a tak bylo prvořadým cílem si zejména dobře a kvalitně zazávodit a využít de facto poslední příležitosti v tomto roce.

Z tohoto pohledu chytil za pačesy tuto příležitost nejlépe Lukáš Soukal, kterému se náramně dařilo. Dokázal tak, že v závěru sezóny má stoupající formu a po srpnové bronzové medaili z Mistrovství ČR do 22 let na 200 metrů, přidal na tomto závodě ještě navíc neuvěřitelný posun osobního rekordu na poloviční trati. Všem soupeřům tak dokázal, že s ním musí hodně tvrdě počítat, sám sobě dokázal, že píle a dřina se vyplácí  a mě dokázal, že má ještě veliké skryté možnosti a zejména hodně velké a silné srdce závodníka.

Pro start na MČR družstev jsme v případě Lukáše zvolili dvojkombinaci 100 + 200 metrů a dobře jsme udělali. Ačkoliv byl Lukyn papírově ve startovní listině na 8. místě, všem konkurentům silně zatrnulo po jeho výkonu v rozběhu. Po výborném startu se držel svého největšího soupeře Filipa Jarolímka a v závěru trati s ním svedl krásný souboj, který o 1 setinku vyhrál. Daleko více ale bylo důležitější, jaký čas ukázala časomíra po doběhu. Posun osobáku na 10,69 s byl senzační vstup do této soutěže a v danou chvíli jsem byl prostě a jednoduše zaskočený. Krásný výkon ozdobený dravostí ve finiši a touho vyhrát. 

Do finálového závodu nastupoval Lukáš rázem jako favorit číslo jedna a bylo krásné pozorovat, že si tuhle roli dokáže náramně užívat. Současně ale v jeho přirozené pokoře ke svým soupeřům všem před startem kamarádsky "poplácal". To už není jen o atletice, o sprintu, ale čistě o kráse sportu a fair play. Tyhle momenty jsou pro mě osobně nejvzácnější. Start do finále se Lukášovi povedl opět na výbornou a hned od startu bylo znát, že to prostě a jednoduše "šlape a jede". Ze všech soupeřů nakonec Lukášovi zbyl Slovák Jakub Nemec hostující v barvách Olomouce. Ani zde nechtěl Lukyn přijít o vítězství, a tak musela cílová kamera rozhodovat až na tisíciny, protože oba sprinteři proťali cílovou pásku ve shodném čase 10,65 s. 

Nakonec byl po rozboru cílové fotografie lepší Lukáš Soukal, a tak přidal nečekané vítězství ze závodu na 100 metrů v krásném novém osobáku 10,65 s. Ten si posunul ve finále, kdy jsem si myslel, že rozběhový výkon 10,69 s je už tak výrazným posunem, že asi těžko můžeme pomýšlet na jeho další zlepšení. Zmýlil jsem se. A jsem rád, že jsem omylný.

Technicky snad nejde nic vytknout. Krásně trefený start, udržená pozice při akcelerační fázi, vynikající rozsah a práce paží. Typický Lukášův přechod do švihové fáze spojený s nádherně uvolněnou a frekvenční prací nohou. A navíc...pokora. Po doběhu jsem si Lukyna vzal chvíli stranou a ještě v návalu emocí a pocitů z právě zdolaného osobáku, jsem mu ve dvou třech větách řekl, že to není jen o dnešním dnu, ale o celkově dlouhodobé a soustavné přípravě, kterou v letošní sezóně předvedl. Vnímal, poslouchal, naslouchal! 

Druhou disciplínu, kterou si Lukyn pro toto MČR zvolil byla dvoustovka. Zde již nastupoval jako jednoznačný favorit i podle papírových předpokladů a své roli dokonale dostál, když zvítězil v dalším kvalitním čase této sezóny 21,64 s. Další vítězství pro kolínský tým a hlavně další rychlý výkon na poli, kde nastupovalo mnoho sprinterů, kteří Lukáše porazili při červnovém individuálním Mistrovství ČR juniorů. Moc gratuluju, Lukáši. Nejen ke sportovním úspěchům z tohoto závodu, ale také k tomu, že jsi stále stejně fajnový a skromný kluk. 

Krom Lukyna se na tomto šampionátu družstev představilo dalších 5 členů naší skupiny. Šimon Kratochvíl se prezentoval kvalitními "podzimními" výkony jak na 100 i 200 metrů (11,40 a 22,45 s).

V obrovské konkurenci, která se téměř rovnala úrovni individuálních mistráků, to ovšem nestačilo na bodované umístění. 

Víťa Vinduška mě pozitivně překvapil, když na 100 metrů předvedl 11,53 s, což je jeho 2. nejlepší výkon této sezóny. Takže z mé strany jednoznačně pozitivní hodnocení a jsem rád, že se Vítek opět "probudil".

Kuba Svoboda nastupoval nejdříve na 110 m překážek, kde to v první polovině vypadalo hezky uhlazeně, ale v závěru se mu nezadařilo a začal skákat, což mu samozřejmě výsledný čas ovlivnilo (17,29 s). Na 400 m překážek se již dokázal probojovat do první desítky bodovaných umístění a časem 59,57 s bral 2 body za 8. místo.

V týmu nechyběli ani dva nováčkové. Dennis Bolard předvedl na 100 metrů 12,32 s a opět se ukázalo, že jeho největší přednosti jsou prozatím na trati 60 metrů, kde těží z výrazné frekvenčnosti, což je v současné době jeho nejsilnější zbraň. 

Franta Hanč si střihl jak 100 tak 200 metrů (11,91 a 24,29 s) a i když to ani v jednom případě nedopadlo k posunu osobáku, nijak zklamaný jsem nebyl. Naopak. Jsem rád, že si prošel takto významnou soutěží, kde mohl sbírat mnoho zkušeností a současně vidět ty nejlepší sprintery z ostatních klubů.