MORÁVEK ATHLETIC TEAM

Víkend 16.-17.9.2023 patřil Mistrovství ČR žáků a žákyň, které se konalo v Břeclavi. Podmínky panovaly na jihu Moravy vskutku až netypicky letní a příjemné slunečné počasí a vysoké teploty kazil na sprinterské rovince pouze celkem nepříjemný "proťák".

Do Břeclavi bylo z naší skupiny vybráno k účasti v individuálních disciplínách kvarteto sprinterů a sprinterek. Další čtyři je však průběžně doplnili ve štafetách, které jsme obsadili v obou kategoriích jak na 4x60 tak i 4x300 metrů. Ze čtveřice nominovaných do individuálních disciplín se bohužel nezadařilo Honzovi Šmejkalovi, který na halovém MČR senzačně obsadil shodnou 9. příčku na 60 i 150 m. Tentokrát mu bohužel ale zdravotní obtíže nedovolily jeho umístění na letním republikovém šampionátu vylepšit. Budeme tak muset jeho obtíže i nadále řešit a věřím, že se přes ně snad už rychle překleneme.

V sobotním programu zahajovala účast naší skupiny děvčata. Úplně první si do bloků v prvním rozběhu zaklekla Mia Plačková, pro kterou byl tento šampionát premiérou co se týče individuálních startů. Nicméně v posledních týdnech zaznamenala Mia obrovský progres, a tak jsme netrpělivě vyhlíželi, jak se jí v rozběhu povede. A vzestupnou tendenci si Mia udržela až do tohoto dne, neboť zaběhla v celkem ostrém proťáku -1,4 m/s čas blízký svému osobnímu maximu 7,89 s a na přímý postup se kvalifikovala do odpoledního finále. Bylo hezké sledovat dravost, kterou si Mia přivlastnila z mého pohledu až právě v posledním období. Postup do finále je jednoznačným úspěchem pro tuto prvoroční žákyni.

Aneta Bedrnová si své první MČR odbyla již v halové sezóně a zde v Břeclavi předvedla, že ze zkušeností rozhodně umí čerpat, neboť předvedla pro mě osobně naprosto šokující výkon, který musel chtě nechtě dosti rozhodit její soupeřky. Aneta totiž svůj rozběh suverénně ovládla a stylem start-cíl si velmi důrazně řekla o finálovou účast. Za mě velmi pozitivní dojem zejména z "tahu" vpřed po celou dobu.

Rozběh na 60 metrů se při hodnocení techniky velmi povedl i Štěpánu Holečkovi. V jeho případě jsme museli z důvodu malého zranění v posledních 10 dnech redukovat trénink i jeho obsah, ale na dráze to nakonec žádný vliv nemělo. Pro mě byl jeho výkon 7,51 s v obrovském protivětru -2,4 m/s srovnatelný s osobním rekordem an úrovni 7,35 s. Bohužel ale tyto okolnosti nejsme schopni ovlivnit a Štěpán se tak bohužel do finále neprobojoval, i když by mu jak se říká určitě slušelo. Rozhodně si ale stojím za tím, co jsem mu hned po závodu řekl - za takový výkon se rozhodně nemusí stydět a daleko více důležité je, že noha drží a je v pořádku! Za mě byl Štěpa dobře připraven.

Odpolední finálový blok měl ve finále žákyň zásluhou Mii a Anety dvojí zastoupení kolínských barev a také barev naší tréninkové skupiny! Vítr bohužel opět sprinterkám nepřál a současně si myslím, že holky nejsou ještě tak specializovaně připraveny na to podat dva vynikající výkony v mistrovském závodě. Aneta Bedrnová nakonec tomto finále uhájila 5. příčku za 8,00 s (stejnou jako při halovém šampionátu) a Mia doběhla těsně za ní na 6. místě v čase 8,03 s. Jednoznačně to ale beru jako veliký úspěch a děvčatům moc gratuluju!

Sobotní program zakončovaly z našeho pohledu štafety na 4x60 metrů. Těm jsme jako obvykle věnovali celkem dost času v přípravě. V případě chlapců jsem musel ale z důvodu zdravotních omezení sestavu nakonec lehce upravit, což s sebou přinášelo relativní ale snesitelnou míru rizika, která byla však vyvážena lepším a rychlejším běžeckým výkonem. Nakonec tedy dostal na startu v blocích přednost Adam Křižka, který jakožto totální nováček v účastech na MČR si se svojí rolí poradil obstojně. První předávka byla a Lukáše Sauera, jenž už na MČR závodil a také to předvedl a zužitkoval a i když předávka s Adamem rozhodně nebyla na jedničku, kluci se drželi na čele svého běhu. Lukáš předával na Ondru Musila a s touto předávkou jsem byl velmi spokojen, protože jako jediná byla hezky plynulá a v plné rychlosti. Poslední úsek obstarával Štěpán Holeček, u nějž jsem, a zpětně je evidentní, že to bylo dobré rozhodnutí, výběhovou značku ještě trochu zredukoval. I tak museli kluci na této předávce malinko zlevnit z technického provedení, ale na rychlosti, si myslím, jim to zas až tolik neublížilo. Cílová kamera nakonec vyhodnotila výkon 27,88 s, což je výkon opravdu TOP republikové úrovně. Kluci tak museli netrpělivě vyhlížet poslední běh, v němž nakonec borci z Olomouce náš průběžně třetí čas dokázali stlačit na jejich 27,80 s, čímž naši čtveřici odsunuli na 4. místo. 

Kluci z toho byli pochopitelně zklamaní, ale znovu a znovu opakuji, dokázali jste zaběhnout super kvalitní čas. To je důležité. Zvládli jste to i přes určitá omezení v týmu. Pilně a zodpovědně jste trénovali....a proto všechno je hodnota vašeho výkonu i umístění tak cenná! Cením si rovněž i toho, že celé kvarteto bylo složeno z členů naší tréninkové skupiny. Jsem na vás pyšný.

Děvčata se nacházela v podobné situaci jako chlapci. Technická delegátka totiž nalosovala do každého běhu vždy dvě "papírově" rychlé štafety, které se tak vlastně na "dálku" porovnávaly mezi jednotlivými běhy. Náš tým ve složení Vanessa Stachová - Adéla Dušková - Mia Plačková - Aneta Bedrnová nastupoval v posledním čtvrtém běhu. Zatímco v předchozích bězích už visely průběžné medailové příčky opravdu dosti vysoko. Musím takto zpětně říct, že se mi opět a znovu potvrdilo, že úspěchy nepadají samy do klína. Na výkonu našich holek bylo jednoznačně rozpoznat, že to mají jak se říká naběhané. Zatímco u kluků byl technický index upozaděn vlivem zranění, v případě děvčat jsme předvedli, nebojím se použít tento výraz, excelentní výkon. Všechny předávky naprosto vybroušené a plynulé.

To, co se děvčatům občas na předešlých závodech a také trénincích často nedařilo, tady klaplo perfektně. Za to obrovská gratulace. Připadalo mi to jako dobře namazaný stroj. o jsou pro mě jako trenéra ty nejhezčí pocity. Holkám navíc jejich výkon vynesl ještě tak kvalitní čas (29,65 s), že se díky němu vklínila na stříbrnou pozici, což ještě více umocnilo naše emoce.

Kolínské žákyně tak díky tomuto výkonu, jenž mimochodem znamená také překonání kolínského oddílového rekordu, při slavnostním ceremoniálu přebírala stříbrné medaile a vážím si toho, že mezi touto čtveřicí byly také dvě moje svěřenkyně.